Jedná se o banální otázku, na kterou možná většina lidí nezná přímou odpověď. Vždyť nakonec si mnoho lidí ani neuvědomí, že ve svých benzinových a naftových autech šlapánutím na „pedál plynu“ ve skutečnosti žádný plyn nedávkují. Majitelé vozů na LPG nebo CNG jsou pak samozřejmě v menšině, která plynový pedál používá částečně v pravém smyslu.

Zcela historicky ověřenou příčinu vzniku označení „plynový pedál“ je těžké dohledat, ale zřejmě nejpravděpodobnější důvod používání tohoto výrazu najdeme v samotných začátcích motorismu.

Tesla Model X.
Mercedes si kvůli „výzkumu" půjčil Teslu Model X. Vrátil ji v dezolátním stavu

Technické vysvětlení

Zvolání „Přidej plyn!“ bychom totiž mohli datovat už do 60. let 18. století, tedy do doby rozmachu parních strojů, u kterých byly písty v motoru poháněny samozřejmě tlakem páry. V technické praxi pak můžeme páru považovat na plynné skupenství vody a tedy velmi zjednodušeně za plyn, přičemž takto se v době vynálezce Jamese Watta a jeho parních strojů hledělo na páru také.

Utvrzení výrazu „přidat plyn“ přišlo v době prvního návrhu klasického spalovacího motoru, který představil již v roce 1799 Francouz Philippe Lebon. Jeho dvoudobý motor s elektrickým zapalováním spaloval svítiplyn. Opět jsme tedy u plynu.

S dalším využitím technologie spalovacích motorů ve vozidlech se už stále více rozšiřovalo právě označení „plynový pedál“ či „ovládání plynu“ hlavně proto, že ještě před vynálezem klasického karburátoru se do roku 1893 používaly takzvané odpařovače. 

Mercedes-AMG E63 S Combi vs. Dacia Logan MCV.
VIDEO: Je kombík od Mercedesu 10x lepší než 10x levnější kombík od Dacie?

Zde palivem ve skleněných nádobkách při sacím zdvihu motoru prostupoval vzduch. K tomu palivo bylo často i zahříváno výfukovými plyny nebo chladicí kapalinou, následkem čehož docházelo k odpařování zplyňovaného paliva, které dále putovalo se vzduchem do spalovací komory. Zařízením na přeměnu kapalného paliva na plynné se rovněž začalo říkat „zplynovač“ z německého Vergasser.

Jak je tedy vidět, přidávání plynu už bylo tehdy zavedeným výrazem pro ovládání vozidla se spalovacím motorem, přestože některé vozy měly velice různorodé ovládání plynu a místo konvenční pedálu na podlaze se používaly třeba páčky na volantu a jiné ovladače.   

Ačkoliv nakonec roku 1893 Wilhelm Maybach představil konstrukci dnes známého karburátoru, který mnohem jednodušeji rozpráší jemnou dávku benzinu do proudu vzduchu a vytvoří směs nasávanou do spalovacího prostoru motoru, používání výrazů „plynový pedál“ a „ovládání plynu“ bylo nakonec tak zažité, že podle všeho vydrželo dodnes.

Jazykové vysvětlení

Zdůvodnit si „plynový pedál“ technologickým vývojem spalovacích motorů napříč historii je možná uvěřitelnější, nicméně jisté zdroje uvádějí, že označení „plynový pedál“ bylo z americké angličtiny odvozeno ze slova „gas pedal“.

Právě takto Američané nazývají pedál plynu, ačkoliv slovíčko „gas“ neodkazuje na správně přeložený výraz „plyn“, ale na zkráceninu slova „gasoline“ - a tedy americké pojmenování benzinu.

V Česku vyráběná armádní vozidla.
OBRAZEM: V Česku vyráběná armádní vozidla. Je jich víc, než si myslíte

U tohoto jazykového vysvětlení se ale stejně objevuje výše zmíněný zplynovač paliva, kterému se v němčině říkalo „Vergasser“ (a dodnes tak Němci říkají i karburátoru). Zde však kořen slova „gas“ vážně znamená „plyn“ a s palivem či benzinem nemá nic společného.

Ať už si tedy vznik spojení „plynový pedál“ odůvodníte jakkoliv, možná bude koneckonců jednoduší a technicky správné ten pedál napravo označovat jako „akcelerátor“.