Jak se má celá věc doopravdy, poodhaluje společnost Emission Analytics, která již několik let provádí výzkumy na území USA s americkými automobily. Od roku 2013 firma Emission Analytics projela přes 500 aut, u kterých pomocí zařízení na zádi reálně změřila emise všech typů škodlivých plynů a samozřejmě i opravdovou spotřebu.

Každé auto jelo sofistikovanou a pečlivě navrženou trasu o délce 140 kilometrů, jež zahrnuje jízdu po dálnici, jízdu městem, jízdu do kopce i z kopce a se zapnutou i vypnutou klimatizací. Konkrétní údaje konkrétních aut se teprve chystají a k dispozici budou v říjnu, nicméně už teď se ukazuje, že některé technologické „pokroky“ mají na reálné emise a spotřebu jen velmi malý, nebo mnohdy žádný význam.

Podle Emission Analytics navíc existuje mnoho automobilek, které novou techniku využívají jen coby reklamní taháky a slibují zázračný vliv na spotřebu. Ten se ale nekoná. Seznam takto hřešících automobilek sice Emission Analytics nechtějí poskytnout, ovšem konkrétně se tento problém týká zejména „ekologických“ jízdních režimů - tedy například aktivních klapek v přední masce nebo dobře známého a oprávněně nenáviděného systému stop-start.

Koncept Mercedes-Benz EQA.
Mercedes chystá elektrický hatchback. Koncept EQA naznačuje jeho podobu

Naopak reálnou úsporu přinášejí účinnější převodovky s vyšším počtem rychlostí, obecně snižování hmotnosti vozů a také volba pneumatik o rozumném rozměru podle předpokládaného použití auta.

Co prozradila měření?

Poměrně úsměvný je nicméně trend, jakým se spotřeba za posledních několik let změnila. Současná auta s motory o objemu mezi dvěma a třemi litry, jakých je v USA většina, totiž oproti roku 2013, kdy testování začalo, "žerou" více paliva a to o celých 8 procent. Úspornější jsou naopak nová auta s velkými motory nad tři litry objemu, kde spotřeba o 8 procent spadla.

Trochu kříž je potom s malými motory do dvou litrů objemu. V průměru se sice jejich spotřeba od roku 2013 nijak nezměnila, ovšem Emission Analytics upozorňuje na dobře známý fakt, že přehnané zmenšování objemů nemá v reálném světě význam.

Turbomotory s objemy hluboko pod dva litry jsou totiž úsporné jen při velmi pomalé jízdě, kdy se turbodmychadlo nezapojuje. Jakmile se ovšem začne využívat výkon, jsou naopak daleko méně úsporné než větší atmosférické motory. Měření několika stovek modelů ukázalo, že se nejlépe vyplatí zmenšit atmosférický motor z objemu přes dva litry na rovný dvoulitr a přidat turbo.

Pohled do haly automobilky PSA Peugeot Citroën
Další skandál s emisemi? Podvodný software mají prý i vozy Peugeot a Citroën

Automobilky však často využívají mnohem menších objemů, jelikož ty vykazují výrazně lepší spotřebu v americkém měřícím cyklu EPA (a samozřejmě stejně tak i v dosavadním evropském cyklu NEDC). Mimo velmi malé turbomotory však EPA většinou vykazuje docela realistické hodnoty.

Na závěr ještě společnost Emission Analytics zmiňuje, že klasické hybridy (ty které se nedávají do zásuvky) stále mají co říci. Pokud je takové ústrojí s pomocným elektromotorem a malou baterkou dobře naladěno, může opravdu výrazně snížit spotřebu i emise.