TEST: Hyundai i40 kombi je s námi už šest let. Na konkurenci přesto pořád stačí

I když na to nevypadá, Hyundai i40 je s námi už více než šest let. Blíží se tedy okamžik, kdy současnou generaci nahradí ta nová.

22.11.2017 Jan Zajíc
Hyundai i40 kombi.
Zdroj: Stanislav Švarc

Stát by se tak mělo už v průběhu příštího roku a očekávat můžeme docela výrazné změny ve všech oblastech, jak v technice, tak v interiéru i navenek. Design například s velkou pravděpodobností převezme do značné míry styl aktuální i30. A ta vypadá dobře.

Dobře ale podle mě stále ještě vypadá i současná i40, přestože už má za sebou většinu svého života. Autu totiž výrazně prospěla modernizace, kterou prodělalo v roce 2015. Hlavně ostřejší příď s šestiúhelníkovou maskou chladiče a novými světlomety tehdy z i40 udělaly na pohled hodnotné auto, které vyhlíží svěže i dnes. Platí to nejen pro sedan, ale i pro testovaný kombík.

Interiér je prostorný

Zato interiér už svůj věk úplně neschová, především svérázné tvary robustní palubní desky a množství tlačítek už současné trendy nestíhá. Jenže „čert vem“ módní záležitosti, mnohem důležitější je, že to krásně funguje.

Tradiční tlačítka totiž urychlují ovládání všech důležitých funkcí, systémů i „spotřebičů“, klasické „budíky“ v přístrojové kapličce zase potěší skvělou přehledností a čitelností. Příjemné je i množství různých odkládacích prostor, přihrádek a schránek.

Parádní je také komfort. Hyundai i40 kombi má totiž mimořádně pohodlná sedadla, dokonce i ta zadní, která potěší dlouhými sedáky a nastavitelnými opěradly. Dozadu se vedle sebe vejdou tři dospělí, místo uprostřed však není úplně plnohodnotné, což ostatně naznačuje už jeho plochý tvar. Statný člověk na něm už dokonalé pohodlí prostě nenajde.

Dlouhý interiér posádce vzadu poskytne spoustu místa pro nohy, dost místa je také nad hlavou.

Pochvalu si vyslouží i zavazadelník. Nejen, že má slušný objem (553 litrů), ale nabízí i dlouhou ložnou plochu a nízkou nákladovou hranu. Líbí se mi možnost sklápět opěradla zadních sedaček madly přímo z kufru – vznikne pak 1719litrový prostor s téměř rovnou podlahou.

Hyundai i40 kombi.

Šikovnou vychytávkou, která je standardním prvkem vyšší výbavy Premium, je fixační posuvný systém s pohyblivým a vyjímatelným „plůtkem“ umístěným ve dvou kolejničkách. Díky němu vám nemusí menší předměty nebo nákup cestovat za jízdy po celém kufru. Pro maličkosti jsou tu navíc velké kapsy v bocích.

Součástí verze Premium je i elektricky ovládané víko kufru s bezdotykovým ovládáním. Zajímavé na něm je, že reaguje na postavu stojící za autem – ta u sebe ale samozřejmě musí mít klíč. Jinými slovy, nemusíte na nic sahat, nemusíte kopat nohu pod nárazník. Stačí si stoupnout k zádi a chvíli počkat. Je to fajn hlavně v okamžicích, kdy máte plné ruce.

Pouze s naftou

Zájemci o i40 mohou volit mezi dvěma motorizacemi: obě se krmí naftou a obě mají objem 1,7 litru. Jde totiž o stejný agregát, pouze s rozdílnými výkony. Jiné možnosti neexistují. Slabší verze disponuje výkonem 115 koní (85 kW), silnější nabízí 141 koňských sil (104 kW). Výkonnější varianta může být spojena se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem – což byl případ zkoušeného exempláře.

Uvedený výkon vás asi neohromí, stejně jako maximum točivého momentu 340 Nm, ale klidným řidičům bude 1,7litrový turbodiesel stačit. Jasně, asfalt netrhá a také musíte počítat s rezervou při předjíždění, ale pokud chcete prostě jen adekvátní motor, nemusíte se bát.

Jedna-sedmička je navíc příjemně kultivovaná a také dobře sehraná s automatickou převodovkou, která se vyznačuje hladkým chodem, svižným řazením i docela inteligentním chováním – nejen že většinou dokáže držet optimální otáčky (kvůli akceleraci umí rychle podřadit i o několik stupňů), ale třeba při jízdě z kopce podřazuje, takže se stará o brzdění motorem, což pochopitelně mimo jiné autu šetří mechanické brzdy.

Snad jen při akceleraci z hodně pomalého, skoro až „nulového“ pohybu by mohla reagovat rychleji a „sázet“ místo dvojky jedničku. Několikrát se mi stalo, že jsem do křižovatky vjel nepříjemně pomalu, protože automat držel zařazenou dvojku a hodně nízké otáčky, v nichž relativně malý diesel prostě nemůže fungovat. Ale to dělá i řada jiných aut.

Přesto se samočinná převodovka k motoru i charakteru auta opravdu hodí. Hyundai i40 je totiž pohodové auto pro pohodovou jízdu.

Má schopný podvozek, jehož předností je vyvážený kompromis mezi komfortem a náznakem sportovnosti. I kombík s rozměrnější karoserií dokáže spolehlivě vyžehlit většinu nerovností a děr (i na osmnáctipalcových kolech, která obouval testovaný kus), přitom ale umí i zatáčet a působí docela hbitě.

Přitom se neustále chová čitelně a vyzařuje stabilitu. Přesto, i když i40 dokáže jet po zakroucené okresce svižně, sportovní chování jí tak úplně nesedí. Kromě slabšího motoru za to může i pomalejší a trochu odtažité řízení.

Stále zajímavé auto

Pochválit musím odhlučnění interiéru, kam nepronikají téměř žádné nežádoucí hluky. A to ani na dálnici při vyšších rychlostech. Mimochodem, právě na dálnici se i40 svou osobností asi hodí nejvíc. Je to prostě polykač kilometrů.

Při rychlosti 130 km/h motor točí jen nějakých 2500 otáček za minutu a odebírá v průměru zhruba 6,5 litru na 100 kilometrů. Při devadesátce se lze dostat i pod pět litrů.

Hyundai i40 kombi.

Spotřeba je tedy další předností i40. Náš test ukázal, že i ve spojení s automatem není problém jezdit dlouhodobě s průměrným apetitem okolo 6,5 l/100 km. Když k tomu přidáte 70litrovou nádrž, snadno se dostanete na nějakých 1000 kilometrů na jedno natankování do plna.

I když má Hyundai i40 za sebou už více než šest let života, stále má co nabídnout, stále se může srovnávat s konkurencí ve střední třídě. Nejlepší samozřejmě bude, když se o tom půjdete přesvědčit sami.

Zajímavě navíc vypadá pohled do ceníku, „čtyřicítka“ totiž nabízí poměrně bohatou výbavu.

V nejlevnějším provedení se slabším motorem stojí 729 990 korun, ve výbavě však má třeba elektricky ovládané sedadlo řidiče, dvouzónovou automatickou klimatizaci, přední a zadní parkovací senzory, fixační síť zavazadlového prostoru a vnitřní ochranná síť za zadními sedadly, tempomat s omezovačem rychlosti, světelný a dešťový senzor nebo rádio s MP3, RDS, vstupy USB a pro iPod a s 6 reproduktory.

Dražší výbava Premium (od 849 990 Kč) přidává například bi-xenonové adaptivní přední světlomety, zadní parkovací kameru nebo vyhřívání předních i zadních sedadel. Samozřejmostí je u Hyundai pětiletá záruka.

Kompletní ceník najdete zde.

Hyundai i40 kombi 1.7 CRDi 7DCT: Hodnocení a technické údaje
+ prostorný interiér
+ kultivovanost jízdy
+ úsporný motor
- omezená nabídka motorizací
- interiér nezapře relativní stáří vozu
motor vznětový čtyřválec, přeplňovaný
objem 1685 cm3
max. výkon 104 kW (141 k) při 4000 ot/min
max. točivý moment 340 Nm při 1750-2500 ot/min
převodovka automatická, sedmistupňová
max. rychlost 200 km/h
zrychlení 0-100 km/h 11 s
spotřeba paliva (město/mimo město/kombinovaná) 5,7/4,5/4,9 l/100km
délka 4775 mm
šířka 1815 mm
výška 1470 mm
rozvor 2770 mm
pohotovostní hmotnost 1614-1767 kg
zavazadlový prostor 553 až 1719 l
cena od 729 990 (i40 kombi 1.7 CRDi 85 kW/115 k ve výbavě Experience)
cena testovaného vozu 959 890 Kč
22.11.2017 Jan Zajíc
Tisíce aut na internetu
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×