Abarth 124 Spider: Konečně auto, které si znak škorpiona zaslouží

Po sportovních verzích Fiatu 500 se Abarth konečně podepsal pod auto, které bylo od počátku předurčeni k radosti z jízdy. Na druhou stranu, veškerá radost může rychle pominout při pohledu do ceníku…

29.8.2018 Jiří Švamberk
Zdroj: autor

Když Fiat oznámil, že na základech Mazdy MX-5 postaví vlastní interpretaci sportovního roadsteru, bylo dost lidí, především fanoušků Mazdy, kteří tento krok nesli s velkou nelibostí. Obava z toho, že božská Miata dostane identické dvojče s logem italského Fiatu, byla evidentní. To se naštěstí nekonalo, protože Fiat, respektive zesnulý Sergio Marchionne, opět prokázal vynikající čuch na příležitost. Místo toho, aby se nerozvážně pustil do projektu, který evidentně nezafungoval v případě Toybaru, postavil auto, které nejenže vypadá jinak, ale má rozdílný i charakter.

Motor se ochotně točí i v blízkosti omezovače

Možná jste už četli srovnání obou vozů, možná se dokonce svezli. Fiat je jednoznačně zaměřen více na cestovní komfort, zatímco Mazda je stále ryze řidičským vozem, které žádá vše, nebo nic. Fiat 124 Spider jde více s dobou a sází především na styl. Možná že pravidla hry byly stanoveny ještě dříve, než zástupci Mazdy a Fiatu smlouvu o spolupráci vůbec podepsali.

Pokud tomu tak bylo, musela být ve smlouvě uvedena nějaká klauzule, že tato dohoda se netýká značky Abarth, protože její provedení roadsteru 124 Spider se výrazně liší od běžného provedení od Fiatu a v podstatě útočí na zákazníky, kteří doposud více inklinovali k Mazdě.

A teď nemluvím o těch, kteří by v životě nevyměnili atmosféricky plněný motor za přeplňovaný. Mezi příznivci MX-5 se totiž najde velká řada těch, kteří přeplňovaný motor žádají. Ostatně v Japonsku nebo na „ostrovech“ najdete mnoho firem, které na tyto konverze specializují.

Abarth 124 Spider je hodně výrazným automobilem, za kterým se dost lidí otočí. Mazda MX-5, při vší úctě, je designově hůře stravitelná. Ostatně jako valná většina japonských aut.  Italové vždy uměli upoutat pozornost a u Abarthu to platí dvounásobně.

Abarth na v Japonsku narozený roadster šel podobně, jako v případě Fiatu 500. Na první pohled agresivní styling s červenými detaily je líbivý a Abarth ve srovnání s Fiatem 124 Spider vypadá jako frajer vs. třídní učitel.

A pořádně uřvaný frajer. Čtveřice koncovek výfuku Record Monza při nastartovaní vydává takový hluk, že vedle stojích autům začnou rezonovat skla. Jaká škoda, že podobný chraplák si výfuk neudržuje také ve vyšších otáčkách. Už nad 3000 ot/min není tolik výrazný a na limitu motoru jakoby se vytratil úplně.

Zvukový projev kazí především svist turba Garrett, které je na první pohled větší než v případě standardního vozu. Naplno začne foukat někde okolo 2800 ot/min, kdy už máte k dispozici plných 250 Nm čtyřválcového motoru MultiAir. Při korzování městem je příjemné, když se lidé zvědavě otáčejí, co že to jede za auto. Nám ale absence tak libozvučného projevu ve vyšších otáčkách prostě chyběla.

Interiér je shodný s Mazdou

Posez za volantem je naprosto vynikající, tedy pokud měříte méně, než 185 cm. Vyšší se asi také vměstnají, ovšem pak už bude pravé koleno hodně trpět. Uvnitř se toho změnilo jen minimum, takže čekejte kompletně Mazdu MX-5, akorát s tím rozdílem, že Abarth instaloval volant s červeným prošíváním a červeným proužkem v pozici 12 hodin pro lepší orientaci při ostré jízdě. Červený centrální otáčkoměr je zajímavým prvkem, protože tak nějak vyvolává pocit, že sedíte v něčem, co má ve znaku vzpínajícího se koně a nikoliv štíra…

Abarth na motoru MultiAir příliš velké změny neudělal, ale i tak se Abarth 124 Spider honosí nejpotentnějším motorem z dvojce Mazda/Fiat. Výkon 170 koní je o 30 koní vyšší, než v případě Fiatu, nicméně točivý moment se zvýšil pouze o 10 Nm na 250 Nm, což je upřímně docela málo.

Do tří tisíc otáček se nic výrazného neděje, člověk by řekl, že je motor poněkud letargický, ale po překonání této hranice se vytáčí nadšeně a ochotně. Je zajímavé, že vůbec nemá klasický projev přeplňovaného motoru, protože i v nejvyšších otáčkách je zátah výrazný. Jistě, atmosféra to není, ale podle nás je snaha o eliminaci klasického neduhu přeplňovaných motorů evidentní a Abarth se z turbené 1,4 snažil vymáčknout co nejvíc sportovního charakteru. Také reakce plynového pedálu jsou daleko lepší, než na jaké jsme u přeplňovaných motorů zvyklí. Díky tomu je podřazovaní s meziplynem naprostou samozřejmostí. Ne, vážně, to že máte dobře poskládané pedály, ještě neznamená, že můžete řadit s meziplynem. K tomu potřebujete rychlé reakce motoru, jakými každý přeplňovaný motor neoplývá.

Preciznost ovládání umocňuje chod řadicí páky. Krátké, přesně vymezené dráhy kladou ten správný odpor, takže každé přeřazení je vědomě a především důsledně činěný pohyb pravým zápěstím, nehledě na fakt, že převodovka si nechá líbit i agresivní styl řazení, aniž byste „spočítaly zuby“.

Kouzlo Abarthu 124 Spider netkví v jeho vzhledu, dokonce ani v motoru, nýbrž v na první pohled neviditelných aspektech. Tím prvním je samosvor, k jehož svornosti bychom ovšem také měli připomínku, druhým je podvozek s tlumiči Bilstein a pružinami vlastní konstrukce a třetím fantastické brzdy Brembo.

Diferenciál se zvýšenou svorností je standardní výbavou a upřímně, bez této mechanické záležitosti není ani důvod o takovém autě uvažovat. Argument, že ne všichni jsme závodníci a drifteři, je lichý. Nejde totiž jen o smykování, ale především dynamický výjezd ze zatáčky, a to bez ohledu na to, jak výkonné auto řídíte. A že výjezdy ze zatáček Abarth zvládá „epesně“.

V případě driftování už je situace trochu složitější. Svornost použitého diferenciálu Torsen nastupuje příliš rychle, což v kombinaci s přeplňovaným motorem není úplně šťastná kombinace. My bychom rozhodně volili aftermarketový lamelový svor.

Snížený podvozek s tlumiči Bilstein a pružinami Abarth je skvěle naladěný. Stále si zachovává tu poddajnost Fiatu 124 Spider, ale zároveň je tvrdší. Na opravdu rozbitých silnicích auto trochu tancuje, což je ale věc, kterou pustíte z hlavy okamžitě, jakmile auto pošlete do první zatáčky. Abarth se méně naklání, ale i tak je pohyb karoserie v zatáčkách přeci jen o něco výraznější, než například u Boxsteru. Nám pohyby karoserie vůbec nevadily, tak nějak jsme je čekali (autor článku je majitelem MX-5 NB), navíc lehkými sešlápnutími brzdy a plynu lze přenášet hmotnost tam a zpět. Je to další pouto, které s vozem máte. Je to opravdu jen o zvyku.

Bohužel to se mění ve chvíli, kdy jedete opravdu kudlu. Prudká a brzká akcelerace uprostřed zatáčky znamená lehké přizvednutí předku a následně tendence k nedotáčivosti, kterou pak musíte nahánět volantem, případně brzdou. S tím jde ruku v ruce také řízení, které se za normálních okolností jeví jako jedno z nejlepších. To je vlastně pravda, ale jestliže se předek vzpíná, odlehčuje se přední náprava, a tudíž také informace k vám proudící jsou zkreslené.

Ovšem to jsou situace, kdy opravdu jedete na hraně a upřímně, Abarth není ryzím sportovním náčiním, je to prostě stylovější a lépe jezdící Fiat 124 Spider, který rozhodně nemá být ničím jiným, než jízdně velmi příjemným a dobře vypadajícím roadsterem.

Abarth 124 Spider je výrazně jiný, než Fiat 124 Spider a nabízí alternativu pro ty,kteří to s řízení myslí opravdu vážně. Tito lidé však musí zkosusnout výrazně vyšší cenovku. Tak nebo tak, momentálně jde o nejlepší provedení dvojčat MX-5/124 Spider.

Abarth 124 Spider 1,4 MultiAir 6MT
+ design
+ výrazně sportovnější podvozek
+ brzdy Brembo
- cena
- na limitu umí být nedotáčivé
motor zážehový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem
objem 1368 cm³
max. výkon 125 kW (170 k) při 5500 ot/min
max. točivý moment 250 Nm při 2500 ot/min
převodovka manuální, 6stupňová
max. rychlost 229 km/h
zrychlení 0-100 km/h 6,9 sekundy
spotřeba (město/mimo město/kombinovaná) -, -, 6,6 l/100 km
délka 4054 mm
šířka 1740 mm
výška 1233 mm
rozvor 2310 mm
pohotovostní hmotnost 1060 kg
zavazadlový prostor 130 litrů
objem nádrže 45 litrů
cena testovaného vozu od 1 080 000 Kč
cena testovaného vozu
1 215 000 Kč
29.8.2018 Jiří Švamberk
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×