V Boleslavi staví auta s pohonem 4x4 už 80 let. Některá byla vážně pozoruhodná

Současná obliba vozů třídy SUV s sebou přinesla i rostoucí zájem o pohon všech kol. Na tento trend samozřejmě musí reagovat i česká automobilka Škoda, která čtyřkolku nabízí v modelových řadách Octavia, Superb, Kodiaq a Karoq. Myšlenka pohonu všech kol sahá v Mladé Boleslavi až do 30. let minulého století.

19.11.2017 Redakce
Terénní vozy z Mladé Boleslavi.
Zdroj: Škoda Auto

Škoda na historii svých terénních vozů, které vznikaly v Mladé Boleslavi, upozornila na webu Škoda Storyboard - a je to zajímavé čtení. Nejen, že se dozvíme, že první škodovkou s pohonem všech v novodobé historii byla Octavia Combi v roce 1999, ale především se můžeme vrátit do dávné minulosti, kdy v Mladé Boleslavi s pohonem všech kol spíše experimentovali. Vozy, o kterých se dočtete, najdete v galerii.

První pokusy s pohonem kol více než jedné nápravy se uskutečnily už koncem 30. let minulého století. Tehdy vzniklo několik prototypů třínápravových autobusů s pohonem obou zadních náprav, které se ale do výroby nedostaly.

Škoda 903 měla tři nápravy, z toho dvě hnané

Následoval vojenský vůz typu 903. Generální štáb české armády tehdy vypsal zakázku na vůz určený pro vyšší důstojníky v poli. Do výběrového řízení se přihlásila i Škoda, a to s modelem 903, jehož tři prototypy byly vyrobeny v roce 1936. Auto konstrukčně vycházelo z osobního vozu Škoda 650. Prototyp poháněl třílitrový šestiválcový motor s výkonem 61 koní (45 kW). Šlo o šestikolku, tedy vůz se třemi nápravami, přičemž poháněné byly dvě zadní. Ze zakázky ale nakonec sešlo.

Po německé okupaci se v Mladé Boleslavi automobily montovaly pouze v omezené míře, jedním z nich byla právě Škoda 903. V letech 1939 až 1942 vzniklo dalších 42 kusů. Nejvyšší rychlost byla až 100 km/h, auto zvládlo stoupání 45 % a průměrná spotřeba dosahovala 25 litrů benzinu na 100 km. Vznikly dvě verze, jedna s otevřenou šestimístnou kabinou se čtyřmi dveřmi a sklápěcí střechou, druhá zcela otevřená s podélnými lavicemi pro přepravu celkem osmi osob. Do dnešního dne se dochovaly zřejmě pouze tři kusy.

Během 2. světové války vznikly i další modely 4×4. Třílitrový Superb OHV se stal základem pro vojenské vozidlo Superb 3000 – Kfz. 15, přičemž pod typovým označením 956 se testovala i verze s pohonem všech kol.

Po druhé světové válce se v mladoboleslavském podniku AZNP (tehdejší oficiální označení automobilky) několikrát vrátili k myšlence vozu pro armádu. Například v letech 1952-1955 se v Boleslavi vyrobilo téměř 6500 kusů nákladního vozu Tatra 805, než se jeho výroba přestěhovala do závodů V. I. Lenina v Plzni.

Ve třech exemplářích vznikl v roce 1954 obrněný typ 971, jemuž se říkalo Jarmila, postavený na zkráceném podvozku a ze součástí Tatry 805.

Teréňák 973 překonával sovětskou konkurenci, do výroby se přesto nedostal

Obojživelný prototyp 972 byl vyroben v pěti kusech (1951-1952). Pro plavbu mělo auto lodní šroub, který mu umožňoval vyvinout rychlosti kolem 10 km/h, po silnici pak mohlo jet až 85 km/h. Uvnitř mezi sedadly byl lehký kulomet a dvě pušky, řidič měl vlevo po ruce samopal.

V roce 1952 vznikl ještě model 973 s vypínatelným pohonem předních kol a s údajně vynikajícími jízdními vlastnostmi. Auto zvládalo stoupání až 58 %, překonalo svislou překážku o výšce čtvrt metru a dokázalo brodit až 60 cm hlubokou vodou. Nedaleko Drážďan proběhlo i testování s podobnými vozidly používanými Varšavskou smlouvou a česká 973 překonala všechny. Vznikla ale jen ověřovací série asi 30 kusů, pak byl projekt ukončen. Přednost dostal ruský GAZ-69.

„Zmíněné vojenské vozy svými vlastnostmi mnohde předčily Sovětským svazem či Varšavskou smlouvou používané automobily. Rentabilita, nutnost upřednostnit civilní výrobu „lidového vozu“, nedostatečná kapacita podniku ve vztahu k požadavkům armád - to byla východiska, která nakonec vedla k rozhodnutí věnovat se napříště vývoji terénních vozů určených pro zemědělce, a nikoli vojsko,“ říká archivář společnosti Škoda Auto Lukáš Nachtmann.

Na počátku 60. let tak vznikly ve spolupráci s ČZ Strakonice typy 998, zvaný Agromobil, o něco později typ 990. Vyrobeno ale bylo jen několik prototypů – jejich přesný počet není znám, ale nejspíš jich bylo 13 – a do dnešního dne se dochovaly minimálně dva. Jeden je ve Škoda Muzeu, druhý vlastní vojenské muzeum v Lešanech (společně s modelem 973 Babeta si oba zahrály ve filmu Kdyby tisíc klarinetů).

V rámci modernizace užitkového vozu Škoda 1203 v roce 1970 se uvažovalo i o hospodářské verzi s pohonem na všechna kola. Že to nakonec nedopadlo, jistě víte. A tak musela až v roce 1999 přijet Octavia Combi…

19.11.2017 Redakce
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×