Pozoruhodný „Kyklop“ měl vládnout závodům v Sovětském svazu. Byl to spíš průšvih

Aniž by to mohl kdokoliv nahlas přiznat, pravdou je, že ruské automobilky v době komunismu také „opisovaly" od těch amerických. Třeba automobilka ZIS, jejíž název byl zkratkou pro „Závod imeni Stalina“ (později ZIL jako „Závod imeni Lichačeva“), při vývoji limuzíny 110 poměrně značně kopírovala americký Packard. Jenže na podvozku ZIS-110 nevznikla jen limuzína.

ZIS-112 - podoba do roku 1954.
Zdroj: Archiv

Jelikož chtěl ZIS odpovědět na aerodynamický speciál GAZ SG-1 Poběda Sport, a konkurovat mu v Mistrovství SSSR automobilového sportu, musel vyvinout na začátku padesátých let vlastní závodní vůz. A tak vznikl pozoruhodný „Kyklop“ ZIS-112.

I tady se nechali Rusové inspirovat v USA. A zajímavé je, že závodní ZIS-112 nese hodně podobných prvků jako koncept General Motors LeSabre, představený taktéž v roce 1951. Za návrhem vozu ovšem stojí Valentin Rostkov – ten samý člověk, který 12 let předtím v roce 1939 postavil ZIS-101 Sport.

Právě Rostkov rozhodl, že se ke stavbě dvoumístného závodního speciálu použije podvozek ze ZIS-110 a navrhl také celkové uspořádání vozu.

Šestimetrový sporťák

Vznikl tedy velmi impozantní kolos. Vůz měl bez osmi centimetrů plných šest metrů délky a přídi dominoval kulatý čenich jako z rakety, pro který se ZIS-112 přezdívalo právě Kyklop. Pod dlouhatánskou kapotou se zprvu usadil stejný motor, jako ve standardním ZIS-110.

Mohutný šestilitr měl však pouze 140 koní (103 kW) a vzhledem k tomu, že poctivě postavený ZIS-112 vážil dvě a půl tuny, byl na auto dost slabý. Ještě v prvním roce byl tedy motor nahrazen upraveným experimentálním motorem podle návrhu Vasila Fedoroviče Rodionova. Nový motor měl čtyři karburátory, sání z vrchu a výfukové ventily umístěné na spodní straně hlavy.

Tento motor již dosahoval 182 koní (134 kW) výkonu, byl osazen olejovým chladičem, dvojicí olejových čerpadel a ručně ovládaným zapalováním. Na monstrózní auto už stačil i silou, neboť ZIS-112 uměl v dané konfiguraci dosahovat rychlosti 204 km/h.

O schopný závodní vůz se ovšem tak úplně nejednalo. Vzhledem k dlouhému a těžkému řadovému osmiválci vpředu byl ZIS-112 hrozně těžký na čumák a podle dobových informací děsivě nedotáčivý. Krom toho se v uzavřené kabině prakticky nedalo dýchat, neboť motor pod uhlazenou neventilovanou kapotou pořádně topil.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×