Video či počítač. Tatra 613-4 Electronic ohromovala výbavou, uměla i mluvit

Pár let po revoluci, v bouřlivých devadesátých letech, chtěla kopřivnická Tatra konkurovat luxusní špičce svojí doby - tedy i té ze Západu. Výsledkem byly dva vozy, z nichž jeden skončil u jediného vyrobeného konceptu, a druhého se vyrobilo 17 kusů.

Tatra 613-4 Electronic.
Zdroj: Tatra

Vše propuklo v roce 1993 na automobilovém veletrhu ve Frankfurtu. Česká Tatrovka zde prezentovala dva vozy. Koncept pojízdné kanceláře 613-4 Mobicom a dále vrcholný model 613-4 Electronic. Oba vozy spojovala výborná výbava, ovšem Electronic šel ještě o kus dál a přišel s vůbec prvním palubním počítačem sériově montovaným do českého vozu. Cíl kopřivnické automobilky byl jasný. Po době komunismu se chtěla značka zbavit nelichotivé nálepky „auta pro papaláše“ a stát se výrobcem luxusních a dobře vybavených vozů i pro vysoký management.

Tento záměr se však příliš nezdařil. Model Mobicom si nikdo nekoupil a jeho jediný vyrobený kus je dnes v soukromé sbírce. O něco lepší úspěch měl vrcholný Electronic, kterého vzniklo celkem 17 kusů a většina z nich jezdila coby služební vozy vysoce postavených ministrů.

Cena byla na úrovni západních limuzín

Electronic by měl jistě šanci i na větší úspěch, ovšem problémem byla jeho cena. Za počáteční částku 1 250 000 korun šlo v roce 1993 koupit prakticky cokoliv, včetně vrcholných prémiových automobilů od BMW a Mercedesu. Navíc se jednalo o částku bez zásadních příplatků, které vycházely na další desetitisíce korun. Ačkoliv nutno uznat, že cena za ně byla většinou oprávněná. Tatra totiž vysoce postaveným a vytíženým lidem uměla do vozu nabídnout obdivuhodné věci.

Jak už název Electronic napovídá, elektronikou byl protkán celý vůz. Dohromady se zde nacházely tři palubní počítače, které mezi sebou komunikovaly skrze rozhraní CAN-BUS. Dnes běžná záležitost, ovšem tehdy odvážná novota. Luxusní Tatra mohla proto disponovat například pokročilým přístrojovým štítem kombinujícím klasické analogové budíky se dvěma číselnými a textovými displeji. Na nich šla vyčíst třeba teplota oleje, stav paliva v nádrži, průměrná spotřeba, vnější teplota a další informace.

Pokud se navíc cokoliv dělo, byla Tatra připravena i hlasovým výstupem. Elektronický ženský hlas uměl hlásit závady i další události. Nechyběla ani diagnostika veškerého osvětlení nebo automatické vypínání zapomenutých elektronických prvků kvůli vybíjení baterie. A tady teprve začínáme.

Verze 613-4 Electronic měla třeba manuální klimatizaci, ostřikovače světlometů, skleněné elektricky ovládané střešní okno, nezávislé topení, samostmívací zrcátka, sedadla značky Recaro v kůži, volant BBS, dřevěné obložení, ionizátor vzduchu, vyhřívaná všechna sedadla, ledničku mezi zadními sedadly, telefon Nokia, stereomagnetofon Blankpunkt, barevný televizor s videopřehrávačem nebo přenosný počítač.

Na trhu neuspěla

Výbavy byl zkrátka obrovský přehršel, jenže jak již bylo řečeno, Tatra byla dost drahá. Drahá a bohužel také zastaralá. Vlastní základ vozu totiž nebyl nic jiného, než model 613-4 Long, tedy verze s prodlouženým rozvorem o 150 mm. Koncepčně se jednalo o desítky let starý model, který třeba výdechy klimatizace sdílel se Škodou Favorit.

Pod zadní kapotou navíc pracoval starý známý tatrovácký osmiválec, ačkoliv modernizovaný v mnoha ohledech. Vzduchem chlazený motor o objemu 3,5 litru se dočkal vícebodového vstřikování, řízeného elektronicky pomocí jednotky od anglické firmy GEMS. Kvůli evropským emisním nařízením se ve výfukovém systému nacházely dva řízené, třícestné katalyzátory.

Agregát dosahoval výkonu 200 koní (147 kW), točivého momentu 300 Nm a vůz s ním uměl vyvinout maximální rychlost až 230 km/h. Bohužel také dost žral. Po městě podle dobových specifikací dosahoval spotřeby 14,5 litrů a ani mimo město neměla padat spotřeba pod 10 litrů na sto kilometrů.

Navíc se ve voze nacházela naprosto unikátní pětistupňová manuální převodovka s nezvyklou kulisou řazení. K sobě a nahoru se sice řadila jednička tak, jak je zvykem, jenže pod ní se nacházela místo dvojky zpátečka.

Dvojka byla na místě obvyklé čtyřky a nad ní byla na svém běžném místě trojka. Převodovka nejen, že se schématem řazení vymykala všem běžným zvyklostem, ale navíc byla poruchová a často se stávalo, že rychlosti za jízdy vyskakovaly do neutrálu. U dalších modelů už proto tato převodovka použita nebyla.

Podle webu tatra700.cz byl důvodem této zajímavosti fakt, že se při vývoji pětistupňové manuální převodovky přistoupilo k zabudování převodů do převodové skříně čtyřstupňové převodovky.

Shrnuto podtrženo, Tatra 613-4 Electronic je ve všech ohledech pozoruhodný stroj, který měl tendence sloužit vrcholným manažerům a podnikatelům, ale těm se pro svou vysokou cenu a zastaralost nezavděčil. I tak ale autu nelze upřít jistou pokrokovost a kopřivnickým inženýrům velkou odvahu za jejich počin.

Tisíce aut na internetu
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×