Před 55 lety vyvíjeli v Bratislavě novou Tatru 603. Byla to zbytečná práce!

Továrna Volkswagen Slovakia v Bratislavě vznikla na místě bývalých Bratislavských automobilových závodů. Zde se již za socialismu měla vyrábět auta ve statisícových sériích, nikdy však k tomu nedošlo.

Na kapotě auta vystaveného v Technickém muzeu v Kopřivnici je i znak bratislavského závodu Tatry
Zdroj: Radek Pecák a archiv

Automobilový průmysl nemá na Slovensku zdaleka tak dlouhou tradici jako v České republice. Za jeho skutečný počátek se dá pokládat až rok 1960, kdy zde byla prvního července založena konstrukční kancelář s oficiálním názvem Konstrukčné a vývojové stredisko Tatra Bratislava.

Prvním počinem, který se přetavil v prototyp skutečného automobilu, byl třináctimístný mikrobus s úhlednou karosérií a pohonem předních kol. Odborníci jsou přesvědčeni, že to byla rozhodně lépe odvedená práce než předvedli jejich kolegové zabývající se vývojem budoucí Škody 1203. Přesto se dodávka Tatra vyrábět nezačala. Obdobně dopadl i projekt od tohoto vozu odvozeného valníku.

Nepochybně zajímavou prací musel být pro Bratislavské projekt vývoje nové generace limuzíny Tatra 603. Historické prameny uvádějí, že od roku 1963 do roku 1965 vzniklo v rámci tohoto úkolu téměř 150 skic, dvacet modelů ve zmenšeném měřítku a pět maket v životní velikosti.

Některé byly skutečně zajímavé. Existoval třeba návrh vozu s negativně skloněným zadním oknem, dále i vůz s výklopnými lanky ovládanými svělomety. Nakonec se do další fáze dostal návrh Jána Ciny s ladně působící karosérií čtyřdveřového kupé. Označen byl Tatra 603 X. Ta měla na výšku pouze 140 centimetrů a kvůli tomu musel být upraven i tradiční osmiválcový motor Tatra.

PĚKNÁ, ALE MALÁ

Konstrukčních změn oproti původní "šestsetrojce" bylo ovšem daleko více. Například výkyvné polonápravy vzadu, které měly výrazný vliv na nepříliš jisté jízdní vlastnosti, nahradila trojúhelníková vlečená ramena, rozvor se prodloužil o patnáct centimetrů a podstatně (bezmála o 200 kilogramů) se snížila hmotnost. I díky tomu měl pak automobil vyšší maximální rychlost - 160 kilometrů v hodině a menší spotřebu paliva.

Po rozchodu s Tatrou začaly Bratislavské automobilové závody spolupracovat se Škodou. Nejprve na vývoji Škody 720

Dílo se podařilo dokončit v roce 1967, jenže vrcholné představitele Kopřivnické automobilky nezaujalo. Například i kvůli menšímu vnitřnímu prostoru, než jaký byl v původní "šestsetrojce. Navíc zodpovědní lidé v Tatře už mezitím zahájili jednání s italským designérským studiem Vignale. Z toho pak následně vzešla nová Tatra 613.

Tento postup se stal hřebíčkem do rakve konstrukční kanceláře v působnosti Tatry. Na určitou se dobu pak Závod na vývoj automobilov osamostnatnil a vedla se jednání například o tom, že by se na Slovensku v licenci vyráběl sedan Alfa Romeo 1750. Kvůli tomu měla být vybudována továrna s kapacitou 150 000 jednotek ročně. Ani to se neustkutečnilo a na začátku takzvané "normalizace" byla bratislavskému závodu nařízena spolupráce se Škodou Mladá Boleslav.

V 70. LETECH ŽÁDNÝ POSUN K LEPŠÍMU

I v tomto případě byly zpočátku velkorysé plány. Počítalo se se zavedením výroby modelu Škoda 720, za jehož designem stál dnes slavný Giorgetto Giugiaro. V polovině roku 1971 byly oficiálně ustanoveny Bratislavské automobilové závody, národní podnik. A začala se stavět nová automobilka. Jenže práce šly i na tehdejší dobu kupředu jen velmi pomalu. Projekt tohoto vozu tedy pomalu vyšuměl a stejný osud potkal i Škodu 760, což byl plod spolupráce i se soudruhy z NDR. Už v roce 1974 se zde měl tento automobil vyrábět již ve stotisícové roční sériii (dalších 200 000 kusů se chystalo pro Mladou Boleslav), což bylo ovšem pouze zbožné přání.

A tak ještě v srpnu 1976 bylo při podpisu dohody podniků BAZ Bratislava a AZNP (Automobilové závody národní podnik) Mladá Boleslav konstatováno, že až po dokončení vhodných prostor bude do Bratislavy přesunuta výroba nového kupé. Mělo se jednat o následovníka Škody 110 R, tedy modelu, který se původně jmenoval Garde a po modernizaci Rapid. 

Jenže trvalo ještě šest let než skutečně tento vůz 30.4. 1982 poprvé sjel z výrobní linky. Statisícové série se ovšem nikdy nekonaly. Dohromady zde do konce roku 1987, kdy produkce Škody Rapid v Bratislavě skončila, dělníci smontovali necelých 3500 automobilů.

A také vytvořili malou dodávku Škoda Furgonet

Mezitím zdejší konstruktéři stále pokoušeli osud a nabízeli příslušným orgánům ke schválení do sériové výroby různé prototypy. Tak například již v roce 1980 Škodu 105/120 s motorem vpředu, dále zvětšenou verzi tohoto vozu určeného pro úředníky s názvem Škoda Oficiál a třeba i užitkovou verzi Škoda Furgonet.

Těsně před pádem komunistického režimu ještě dokončili poměrně moderně působící dodávku BAZ MNA, která využívala množství dílů z nového favoritu.

Naštěstí se Bratislavské automobilové závody již v roce 1991 podařilo prodat Volkswagenu, který se postaral o rozsáhlou modernizaci a zvětšení závodu. Dnes se zde vyrábějí kromě miniaut Volkswagen Up", Škoda Citigo a Seat Mii i luxusní SUV Audi Q7, Q8, Porsche Cayenne a Volkswagen Touareg.

DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×