Podívejte se, jak se vyvíjela řadicí páka. Začínala jako tyč mimo interiér

Podobně jako volant se v průběhu vývoje automobilů vyvíjela také řadicí páka. Od velkých tyčí umístěných mimo interiér po dnešní automaty, u kterých se nemusíte takřka o nic starat. Mladoboleslavská automobilka Škoda ukazuje, jak se řadička měnila v průběhu let právě u jejích aut.

Jak se vyvíjela řadicí páka? Od „tyče“ mimo interiér po komfortní automat.
Zdroj: Škoda

Není třeba zahálet, a tak hned začneme v období dávno před začátkem druhé světové války, přesněji na začátku 20. století, kdy už svůj byznys s motocykly a hlavně tedy auty rozjížděli pánové Laurin a Klement, z jejichž firmy se nakonec stala dnešní Škoda Auto.

Pokud byste se chtěli podívat i na vývoj volantu u škodovek, určitě se později koukněte na odkaz níže.

Laurin & Klement Voiturette A (exponát z roku 1906)

Laurin & Klement Voiturette A (exponát z roku 1906).

U prvních vozů, jako byl třeba Laurin & Klement Voiturette A z roku 1906, byla řadicí páka umístěna po pravé ruce řidiče společně s pákou ruční brzdy (ta je dále od volantu). Auto mělo tři stupně pro jízdu vpřed a jednu pro jízdu vzad, jednotlivé stupně se aretovaly pomocí západky.

Laurin & Klement Sg (exponát z roku 1913)

Laurin & Klement Sg (exponát z roku 1913).

Karoserie prvních automobilů se začaly brzy postupně uzavírat. Byly ale poměrně úzké, takže řadicí páka s ruční brzdou se dovnitř nevešly a musely být umístěny „venku“ jako například u modelu Laurin & Klement Sg z roku 1913.

Laurin & Klement – Škoda 110 (exponát z roku 1929)

Laurin & Klement – Škoda 110 (exponát z roku 1929).

Ve 20. letech minulého století se s postupným zvětšováním interiérů mohla řadicí páka přestěhovat dovnitř. Protože se v českých zemích tehdy jezdilo vlevo, byl volant na opačné straně a řadicí páka na zemi uprostřed.

PŘEDCHOZÍ
1/3
DALŠÍ
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×