Sedm otázek a odpovědí o pneumatikách. Víte, na kterou nápravu patří lepší pneu?

Říká se, že opakování je matka moudrosti a s blížícím se podzimem, respektive zimou, není od věci zopakovat si některá fakta o aquaplaningu a pneumatikách. Protože právě v oblasti pneumatik je rozšířena jedna z největších mýtů vůbec. Víte, na které nápravě máte mít lepší vzorek?

7.9.2018 Jiří Švamberk
Zdroj: Bridgestone

Aquaplaning (též akvaplanink) je nebezpečná situace, ke které dochází ve chvíli, kdy se vlivem silného deště či rozbředlého sněhu před pneumatikami vašeho vozu hromadí voda rychleji, než ji hmotnost vozidla dokáže vytlačovat. Z toho důvodu se tlak vody doslova tlačí pod pneumatiku a mezi a mezi gumou a povrchem vozovky vytváří tenkou vrstvu vody.

V ten moment ztrácí řidič nad vozidlem kontrolu. A když není přilnavost nebo grip, chcete-li, nelze vozidlo nejen řídit, ale také brzdit.

Na aquaplaningu má největší podíl rychlost, protože pneumatiky jednoduše stíhají nahromaděnou vodu odvádět. Rychlost však rozhodně není jediným faktorem. Rozhodující je také vzorek běhounu rozměr pneumatik, hloubka dezénu a tlak. Hodně záleží také na vodě a na silnici, po které jedete. Voda totiž může být prosolená, obsahovat stopy oleje nebo kamínky štěrku. Zohlednit se musí rovněž asfaltový koberec, zda je hladký, nebo zvrásněný.

O vašem bezpečí na mokré vozovce tedy rozhodují pneumatiky, které by v ideálním případě měly být na obou nápravách stejné, s dostatečným vzorkem a řádně nahuštěné. Ovšem realita je mnohdy jiná a řidiči ve snaze ušetřit kupují pneumatiky často po dvou. Nezřídka také kupují pneumatiky použité.

Ještě před nástupem pravého podzimního počeasí jsme oslovili zástupce předního výrobce pneumatik Bridgestone, aby nám zodpověděl na nejčastější otázky, se kterými se setkáváme a zodpovídáme.

1. Řidiči se často mylně domnívají, že pneumatiky s lepším vzorkem mají být na řízené nápravě. Ale opak je pravdou, a to bez ohledu na poháněnou nápravu. Proč tomu tak je?

Je to ze stejného důvodu, proč je geometrie vozidel z výroby nastavena tak, aby vozidlo bylo spíše nedotáčivé nebo neutrální, rozhodně však ne přetáčivé. Pneumatiky s vyšší hloubkou dezénu na zadní nápravě pak pomáhají k snazšímu ovládání vozidla a lépe lze číst i chování vozidla, jelikož nečekaný nedotáčivý smyk je snáze zvladatelný, než smyk přetáčivý.

2. Jak je to v případě aquaplaningu? Vždyť přední pneumatiky jsou první, které nahromaděné vodě čelí a musí se s ní vypořádat. Logicky by člověk řekl, že u opotřebovanějších pneumatik hrozí větší riziko ztráty přilnavosti.


Většina předních výrobců vybavuje své výrobky nejrůznějšími technickými opatřeními, jako jsou například objemné drážky. Ty velmi účinně snižují riziko aquaplaningu i s opotřebenými pneumatikami. V ideálním případě by všechny pneumatiky měly disponovat stejnou hloubkou dezénu, aby bylo zachováno nastavení vozidla z výroby. V případě použití rozdílných hloubek dezénu je stále vhodnější použití opotřebovanější pneumatiky na přední nápravě, jelikož k aquaplaningu dochází většinou ve vyšších rychlostech a v těchto rychlostech je přetáčivý smyk velmi nebezpečný. Nedotáčivý smyk se dá snáze eliminovat.

3. Jak je to s brzděním u vozů bez ABS? Nehrozí v tomto případě větší nebezpečí náhlého nedotáčivého smyku, pakliže budou vpředu horší pneumatiky?

U vozidel bez ABS se rozdíl projeví pouze při razantnějším brzdění (moment kdy musí zasáhnout ABS). Právě u vozidel bez ABS je použití více opotřebených pneumatik na přední nápravě velmi důležité. Je sice pravda, že dojde k prodloužení brzdné dráhy, ale vozidlo bude stabilní během brzdění. V případě použití více opotřebených pneumatik na zadní nápravě by mohlo dojít až k přetočení vozidla, jelikož regulátor brzdného účinku pro zadní nápravu je nastaven na vozidlo, které má stejnou přilnavost pneumatik na obou nápravách.

4. Jak je to na sněhu? Pokud budou horší pneumatiky vzadu, ovládaná pření náprava může často přejít v nedotáčivý smyk.

Pokud budou horší pneumatiky na zadní nápravě, je daleko pravděpodobnější přetáčivý smyk. Pokud budou hroší pneumatiky na přední nápravě, pak dojde spíše k nedotáčivému smyku. Stejně jako v předchozích případech je snažší eliminace nedotáčivého smyku, než přetáčivého. Moderní pneumatiky jsou nastaveny tak, aby i v případě ztráty trakce/adheze k tomuto jevu docházelo pozvolně a řidič byl tak včas varován. Pro mnoho řidičů je zkušenost s nečekaným přetáčivým smykem silně stresujícím zážitkem, protože dochází k pocitové ztrátě kontroly nad vozidlem, kdežto v případě nedotáčivého smyku lze často vozidlo stále směřovat žádoucím směrem, i když obtížněji.

5. Jsou lepší mírně ojeté nové pneumatiky nebo úplně nové, ale vyrobené řekněme před 5 lety?

U starších pneumatik velmi záleží na jejich předchozím skladování. Například dobře skladované pneumatiky staré 5 let mohou mít stejně dobré vlastnosti jako roční, špatně skladované pneumatiky. U nich dochází k degradaci pryžové směsi a jejich vlastnosti jsou oproti novým pneumatikám výrazně snížené. V případě opotřebených pneumatik také velmi záleží na tom, jakým životním cyklem prošly v průběhu opotřebovávání, jelikož u nich též mohlo dojít k degradaci pryžové směsi. Ve výsledku pak nelze říci, která z variant bude lepší, bude hodně záležet na konkrétním případu. Pokud bychom „odrásali“ nové pneumatiky na nižší hloubku dezénu (např. na 3-4mm) a proti nim postavili starší pneumatiky s degradovanou pryží, ale s originální hloubkou dezénu, pak ve všech disciplínách bude lepší pneumatika s nižší hloubkou dezénu. Kromě odolnosti na aquaplaning.

6. Jak staré pneumatiky s novým vzorkem lze ještě považovat za 100%?

Velmi záleží na zdroji, ze kterého pneumatiky nakoupíme. Pokud budou pneumatiky například z našeho skladu, lze za 100% považovat pneumatiky do 5let stáří, jelikož byly skladovány za ideálních podmínek. Z běžné praxe lze pak brát pneumatiky volně na trhu jako 100% do 3 let stáří. Rozhodně bych spíše doporučoval brát pneumatiky z ověřeného zdroje, než řešit jestli je DOT na pneumatice rok, dva nebo tři stará. Záruka na pneumatiky je pak do pěti let stáří pneumatiky, maximálně pak 2 roky od koupě (např. pokud koupím roční pneumatiky, záruka je pak do 3 let od výroby).

7. Pokud máme horší pneumatiky, vyplatí se v zimě podhuštění?

Rozhodně nedoporučujeme dlouhodobě používat podhuštěné pneumatiky, jelikož u podhuštěných pneumatik dochází k nadměrnému zahřívání bočnic (i v zimě) a může dojít až k jejich selhání. Podhuštěné pneumatiky ani nemají správnou nosnost určenou pro vozidlo (náklad vozidla nenese pneumatika, ale stlačený vzduch v pneumatice). Podhuštěné pneumatiky pak nemají ani správné rozložení tlaku ve styčné ploše a dochází tak k nerovnoměrnému opotřebení, které zhoršuje nejen komfort jízdy, ale i přilnavost. Pokud se jedná o krátkodobé podhuštění např. z důvodů vyproštění vozidla z hlubokého sněhu, bahna nebo písku, je to samozřejmě možné, ale při nejbližší příležitosti by se pneumatiky měli dohustit na správný tlak a z podhuštěnými pneumatikami rozhodně nedosahovat vyšších rychlostí, kdy je nejmarkantnější generování tepla.

 Za krátký rozhovor děkujeme Davidu Kalašovi z Bridgestone.

V přiloženém videu se můžete podívat na vysvětlení, jak a proč aquaplaning vzniká .

7.9.2018 Jiří Švamberk
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×