Poznáte tento sexy sporťák? Jmenuje se Melkus a vznikl překvapivě za "socíku"

Když se zamyslíte nad automobily bývalého NDR, určitě vás nejprve napadnou vozy jako Trabant nebo Wartburg. Mezi těmito „stálicemi“ se však dokázal na chvíli objevit i slušně vypadající sporťák, na který si dnes už jen málokdo vzpomene.

Melkus RS 1000.
Zdroj: Melkus Motorsport

Pokud se často považuje zmíněný Trabant za jeden ze symbolů Německé demokratické republiky, těžko lze uvěřit, že na tamních silnicích na začátku 70. let jezdilo i něco tak okázalého a „západně“ vypadajícího, jako je sportovní Melkus RS 1000.

Tento sporťák byl výtvorem Heinze Melkuse, majitele drážďanské autoškoly, konstruktéra a závodníka, který zkušenosti s konstrukcí automobilů piloval nejdříve stavbami menších formulí jako Melkus JAP nebo monopostů třídy Formule Junior a Formule 3. Povětšinou se jednalo o projekty v řádech několika jednotlivých kusů či omezených sérií, které byly široce založeny na dostupné technice Wartburgu, Volkswagenu a dalších.

Melkus se ovšem na konci šedesátých let rozhodl postavit i sportovní vůz, s čímž mu radostně pomohli parťáci z jeho dílny, ale také vysokoškolští průmysloví designéři z Berlína. Jednalo se však o pořádnou výzvu, jelikož auto mělo opět vycházet z tehdy běžně dostupných dílů v NDR, mělo být homologované k využití na silnici a také schopné obratem startovat v závodech skupiny 4.

Wartburg jako dárce orgánů

Při pohledu na Wartburg 353 si málokdo pomyslel, že může posloužit jako základ placatému sporťáku. Heinz Melkus to nicméně viděl jinak. Novinka označená Melkus RS 1000 tak používala nejen díly Wartburgu, ale v upravené formě i celkovou platformu dostupného sedanu.

Začalo se rámem, který byl rozsáhle přepracován a zpevněn. Pokračovalo se standardním podvozkem, který dostal kratší pružiny, nové dorazy a torzní stabilizátor. Řízení? Z Wartburgu. Brzdy? Taktéž původní, bubnové, avšak se zesíleným účinkem a žebrováním.

Největším trhákem se stala originální dvoumístná karoserie, jež byla po vzoru „trendů z NDR“ vyrobena z plastu. Pro větší odolnost ale proběhlo zpevnění laminátem. Nikoho nepřekvapí, že čelní okno si RS 1000 vypůjčilo z Wartburgu, přičemž boční okna a kryty světel byly z plexiskla. Dveře se otevíraly vzhůru jako u Mercedesu 300 SL a abyste si nemysleli, že se celek vytvářel takzvaně na koleně, dostalo se i na testování v aerodynamickém tunelu.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×