Garáž 10 motoristů: Tahle parta stavěla fascinující auta, socialismu navzdory

Sedmdesátá léta minulého století československým automobilovým nadšencům příliš nepřála. Nabídka závodních aut byla samozřejmě úzká, a když už jste si vybrali, ani samotné pořízení nemuselo být snadné. Našli se ale tací, kteří se s takovou situací odmítli smířit a i v náročných podmínkách si plnili svoje automobilové sny. Takoví byli i nadšenci, kteří stáli za projektem s podivuhodným názvem GIOM.

GIOM 1.
Zdroj: vrchy.com

Na jeho počátku byla touha závodit. Parta lidí ze slovenských Piešťan v čele s Františkem Nemcem, která si říkala „Garáž 10 motoristů" - odtud právě pochází zkratka GIOM - se totiž rozhodla udělat si všechno (tedy skoro všechno) po svém. A vrhla se do stavby vlastního závoďáku.

Jeho jméno už znáte: GIOM.

Čtěte také: Hypersport Mercedes-AMG Project One odhalil pohon. Má pět motorů

První generace GIOMu vznikala čistě pro využití v závodech do vrchu. Velmi nízkou samonosnou plechovou karoserii navrženou designérem Peterem Chudým doplnil základ ze Škody 100. Její podvozek dostal sportovní tlumiče Koni, závodní brzdy Girling a kola dostala správné obutí od Dunlopu.

První verze z roku 1972 sice měla ještě litrovou motorizaci od škodovky, poté už se však přešlo na vzadu uloženou šestnáctistovku od Fiatu, která produkovala 130 koní (96 kW). Na malinký automobil s výškou jen 969 mm a hmotností 650 kg to bohatě stačilo – dosahoval rychlosti až 200 km/h.

František Němec byl za volantem GIOMu úspěšný nejprve ve slovenském mistrovství závodů do vrchu, ze kterého následně postoupil i do československého mistrovství. Brzy se ale příběh zvláštního vozu ztrácí.

Po roce 1974 byl totiž prodán do jiných rukou, přičemž měl sloužit jako experimentální elektromobil. Zda stále existuje, není jasné.

Pokračovalo se druhou generací

Úspěchy ze závodů vytvořili silné odhodlání přivést "na vrchy" něco ještě schopnějšího. Základ zůstal stejný, jen od vlastní plechové karoserie se upustilo a GIOM 2 vycházel silně z tvarů dárcovské Škody 100, která byla přepracovaná na kupé se splývavou zádí.

Ještě více se snižovala hmotnost a použil se také mnohem výkonnější motor BMW vyladěný firmou Alpina ze závodního cesťáku BMW 2002 TI. Dvoulitrový agregát měl výkon 220 koní (162 kW) a opět byl umístěn za zadní nápravou.

Na tehdejší dobu tak šlo o pořádný výkon, tohle auto by bylo hodně rychlé i dnes.

GIOM 2 měl nakročeno k úspěchu, bohužel havárie v roce 1975 při mistrovství Československa na okruzích mu zajistila velice krátký život. Poškozené auto bylo prý krátce poté sešrotováno.

Změna koncepce a další úspěchy

Po smutném konci druhé generace GIOMu se František Nemec se svojí bandou nadšenců rozhodl úplně změnit výslednou koncepci vrchařského speciálu, aby vypadal jako tradiční závodní placka s otevřenou karoserií.

Základ už vycházel z profesionálních podvozků Formule 3, přičemž GIOM 3 vznikl pro roce 1975 ve dvou exemplářích s rozdílnými motorizacemi.

Pro dalšího slovenského závodníka Eduarda Bertoliho byl vytvořen vůz poháněný motorem Alfa Romeo, přesněji třináctistovkou o výkonu kolem 110 koní (81 kW), vlastní kus Františka Nemce pak obdržel dřívější motor BMW Alpina z předchozí generace GIOMu.

Vlastnoručně navržená a velmi jednoduchá karoserie byla z laminátu, neměla střechu ani okna a tvarem opravdu vypadala jako tehdejší závodní vozy světové kategorie.

Čtěte také: Tohle je nejdražší nové auto světa. Rolls-Royce postavil jediný exemplář

Bertoliho vůz nikdy nedosáhl větších úspěchů, dále několikrát změnil majitele a nyní je podle všeho umístěn ve zlínském muzeu veteránů Ladislava Samohýla.

František Nemec si ve svém GIOMu 3 dosáhl několikrát na vítězství, a to jak na okruzích, tak v závodech do vrchu. Jeho závoďák by měl v rukách jiného soukromníka dodnes existovat a stále aktivně jezdit.

Výkonný motor BMW Alpina byl však zaměněn za slabší třináctistovku od Lady.

Ze závodů na veřejnou silnici

Garáž 10 motoristů se po vyžití v motorsportu vrhla i na stavbu silniční verze GIOMu. Jednalo se o kompaktní sportovní vůz, který opět vycházel z podvozku Škody 100.

Nová uzavřená laminátová karoserie byla v podstatě upraveným skeletem závodního GIOMu 3, který dostal všechno potřebné pro legální přihlášení vozu: světla, blinkry, zrcátka, stěrače, rámečky pro registrační značky a další maličkosti.

Uvnitř se objevil starý známý dvoulitr BMW Alpina o 220 koních, ačkoliv další informace popisují z blíže nespecifikovaných důvodů pozdější instalaci motoru ze Škody 130.

Tento již čtvrtý GIOM si stále zanechával velmi malou výšku jen okolo jednoho metru. Lze si tedy představit, jak na něj reagovala veřejnost, když tento československý sporťák v 70. letech vyjel na silnici.

Vlastně by vzbudil pozornost i dnes. A občas to snad i dělá, jelikož byl před několika lety renovován a stále existuje.

Poslední hurá?

Zatím posledním vozidlem s označením GIOM je pátá generace, které je vlastně evolucí silniční „čtyřky". A na svou dobu a místo vzniku opět vypadá velice atraktivně.

GIOM 5 byl postaven na podvozku Škody 105 a jeho hranatější karoserie byla inspirována tehdejším designovým směrem škodovky. Dostala tedy i hranaté světlomety. Vzadu byl vyladěný motor ze Škody 130 s pár koňmi navíc.

František Nemec tehdy GIOM 5 používal jako svoje vozidlo. To muselo být pozornosti…

Poslední informace z roku 2002 zmiňují renovaci vozu na Slovensku. GIOM 5 tak bude žít zřejmě i nadále, přičemž František Nemec a Peter Chudý vcelku nedávno zmiňovali plány na výrobu dalšího vozu, respektive repliky jejich vůbec prvního výtvoru.

A na výsledek bychom neměli čekat nijak dlouho, z poloviny už je prý hotovo. Jsme zvědaví.

DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×